Před nějakou dobou jsme se s Míšou zasnoubili a toto léto se chceme brát. Od září tak spolu chceme bydlet v Brně. V této souvislosti jsem se jen tak sběžně začal dívat po bytech v Brně. Naše představa je 1+1 do cca 8000 Kč/měsíc včetně inkasa.

Asi ve čtvrtek jsem opět otevřel www.sreality.cz, naklikal Byty k pronájmu → Jihomoravský kraj → Brno-město → 1+1 → seřadit podle ceny… Objevil se mi ten den zadaný byt 1+1 v Žižkově ulici. Byt sice vyžadoval 100 000 Kč vstupní investici, ale s tím, že bude na další 3 roky garantován nájem 4000 Kč měsíčně včetně inkasa. Při předpokládaném nájmu 8000 Kč/měsíc lze jednoduchým počtem zjistit, že bychom za ty tři roky ušetřili něco přes 40 000 (a mohli jet na pěknou dovolenou . Šlo by ušetřit i více, protože třeba elektriku by mi udělal taťka. Podle fotek na internetu jsem se pro byt nadchl. Hlavní výhodou byla poloha (kousek od centra a fakulty), plocha 57m², terasa a oddělený záchod od koupelny. Po páteční konzultaci s rodiči jsem tam volal. Domluvili jsme prohlídku na úterý ve dvanáct.

Dneska jsem před polednem nacvakal do GPS „Žižkova 4“ a vyrazil jsem. Ze zájemců jsem tam byl první. Po chvíli čekání na ostatní (náhlasilo se prý dalších snad 8) mě vzali na prohlídku samotného. Pan majitel byl fajn člověk. Realita odpovídala skutečnosti, byl jsem spokojen.

Potom jsem s paní z realitní kanceláře domlouval na chodbě podmínky. Říkala, že jak složím blokační zálohu ve výši dvou nájmů, je to moje. Ještě jsem se jí, jako profesionálky ptal na její názor na ten byt – také mi to doporučila a s tím, že nájmy půjdou ještě nahoru a mít zaručený nájem 4000 Kč na tři roky není vůbec špatné. Jediná nepříjemnost by byla, že bychom museli platit nájem už od teď i když chceme bydlet až od září. To je ale pochopitelné. Rozešli jsme se s tím, že se další den ozvu.

Venku bylo dneska krásně, tak jsem se usadil na schody před fakultou a začal telefonovat. Už po cestě jsem volal s Míšou, potom mamka, do toho nějaké pracovní hovory, zamlouvání termínu svatby, do toho jsem potkal Dana Tovarňáka … Byl to příjemný čas na sluníčku. Chtěl jsem ještě znát taťkův názor. Domluvili jsme si Skype hovor na devátou večer. Pak jsem ještě jednou volal paní do realitky, abych se zeptal, jak to šlo s ostatními klienty a jestli to někdo třeba už nezablokoval. Říkala, že za deset minut napíše, jak to s tím vypadá. Deset minut se protáhlo téměř na půl hodiny a já měl chvíli čas o všem znova přemýšlet a znovu se modlit, aby se i v tomto děla Boží vůle, protože jsem přesvědčen, že Bůh pro nás má lepší plán, než bychom si sami mohli vymyslet. Také jsem přemýšlel, jak jsem na tom s důvěrou Bohu. Jak to přijmu, když mi přijde zpráva, že už je to prodané? Jsem moc rád, že jsem si mohl srovnat hodnoty a dojít k tomu, že když to nedopadne, tak s Božím vedením seženeme něco jiného a že to tak bude dobře.

Určitě už tušíte, co se stalo a proč to všechno píšu… Za chvíli mi opravdu přišla zpráva, že byt je už zamluvený a že někdo jiný složil zálohu. Nebudu popírat, že mě to mrzí – mrzí mě to opravdu. I tak ale věřím, že toto pro mě byla lekce spoléhání se na Boha, a věřím, že za pár měsíců budeme Bohu děkovat za to, jak dobré máme bydlení a jak dobrý je jeho plán pro naše životy.