Pár centrimetrů

Touto dobou jsem mohl ležet někde na JIP, kam by mě i Míšou dopravili letecky v nafouknutých lehátkách…

Místo toho sedím v pohodlí našeho bytu v Brně a píšu článek, kterým chci vzdát Bohu chválu za to, že nás ochránil.

Na cestu do Brna jsme se dneska vydali někdy v půl deváte a cesta nebyla moc příjemná – pršelo a nebylo moc dobře vidět. Krátkou chvíli po té, co jsem najel na dálnici jsem uslyšel divný hluk z pravé strany. Bylo odtamtud slyšet, jak jde voda od pneumatik, hodně vody od pneumatik. Když jsem se na pravou stranu podíval, tak už bylo auto, které nás předjíždělo ve smyku a točilo hodiny. Děkujeme Bohu za to, že jsem si zachoval klidnou hlavu při řízení a opatrně jsem odbočil do pravého odstavného pruhu. Viděli jsme, že chybělo opravdu jenom pár centimetrů a točící se auto trefilo špičku našeho auta a mohli jsme se tam točit spolu. Nevěřím, že by se nenašlo alespoň jedno auto, které by rychlost na dálnici nestihlo dobrzdit a řetězová bouračka by byla na světě. Po několika desítkách metrů jsme zastavili v odstavném pruhu. Nabourané auto už se netočilo. Jeho konečná poloha byla kolmo na svodidla, o která se zřejmě také několikrát otřelo. Nějakou chvíli jsme čekali a pozorovali posádku. Když všichni vylezli a bylo jasné, že se nikomu nic nestalo a nikdo se nevydával naším směrem, odjeli jsme.

Ještě jednou díky Bohu za to, že nás zázračně ochránil, i když jsme byli od bouračky pouhých několik centimetrů.

Tags: ,

One Response to “Pár centrimetrů”

  1. mamka napsal:

    Když jsem se modlila za ochranu " mladých" :) po cestě, říkala jsem si, zda to není rutina nebo zvyk se takto obracet se vším na Boha. Vždyť procento těch, kterým se něco stane je vlastně malé a … Ale jesli je to zvyk, tak je to dobrý zvyk. Zvyknou si přicházet k Bohu a důvěřovat
    mu není vůbec špatné.

Leave a Reply