V sobotu jsme na mládeži diskutovali o tom, jestli a jak si lidé důvěřují a taky torošku o tom, proč lidé nedělají věci tak, jak je Bůh vymyslel.
Byla to opravdu velmi dobrá diskuse a snad každý se zapojoval.
To druhé téma „Proč lidé nedělají věci tak, jak je Bůh vymyslel“ mi poslední dobou opravdu vrtá hlavou – hlavně když jde o manželství. Pohled na procento manželství, která jsou nešťastná případně rozvedená nebo na počet dětí, které nemají mámu nebo tátu, ale nějakého „strejdu“ nebo „tetu“, je pro mě opravdu žalostný.
Nechci tvrdit, že v manželství, ve kterém je Bůh nebude nikdy žádná neshoda nebo problém. V praxi ale vidím, že manželství, kde je Bůh prostě fungují obecně lépe. Jakkoli je to dnes nepopulární, troufám si tvrdit, že Bůh vymyslel manželství dobře Se vším všudy. Ano, i s nepopulární předmanželskou sexuální abstinencí. Příjde mi, jak kdyby si lidi prostě řekli „To manželství, jak ho vymyslel Bůh je moc velká nuda“ nebo „Nespat spolu před svatbou je strašně omezující“ a tak si to začli dělat po svém. Výše popisovaná situace manželství je podle mě přímým důsledkem tohoto rozhodnutí.
Ano, Bůh podle mě manželství vymyslel tak, aby pro nás bylo dobré. Věřím, že Bůh pro nás má opravdu dobré věci. Je na nás, jestli to přijmeme, nebo jestli se budeme pokoušet vymýšlet „něco lepšího“ – a někdy mě až udivuje, kolik jsou lidé ochotni vynaložit úsilí, aby vymysleli „něco lepšího“ – a nakonec zjišťují, že to tak úplně lepší ani nebylo.
Tags: Bůh, manželství, rozvod
Ahoj Honzi,
jak se máš? asi krásně, když tě čeká takový velký konec srpna:)
Moc tobě a Míše gratuluju!
Co se týče komentáře k tvým názorům..no, debatovali bychom asi dlouho:) Myslím, že snad každý potřebuje v něco věřit, ať je to Bůh, přátelství, štěstí, vítězství,.. v cokoli, co nám dá sílu k dalšímu kroku. Sílu k tomu, abychom překonali překážky, ať už ty vlastní nebo nastražené nepřejícími. Ale nelíbí se mi představa odevzdání se do něčí vůle, v tomto případě Boží. Není to moc snadné? Neslouží ti Bůh jako poslední alibi v případě neúspěchu?
Pokud ten byt nedopadne, je to vůle Boží a má to tak být? Nemělo by to spíš znít, pokud ten byt nedopadne, udělal jsem chybu, pro příště z ní znám poučení, budu ji brát na vědomí a vyvaruju se ji?
Není náhodou náplní tvého oboru, hledat neustále lepší řešení? A nejen tvého…
Pokud manželství nebo vztah skončí rozvodem, není příčinou nevíra partnerů v Boha, nebo jejich snaze nalézt něco lepšího (jak jsi to nazval. osobně bych použila raději termínu výběr jiné možnosti).
Nespat spolu před svatbou není ani tak omezující, jako spíš riskatní a unáhlené rozhodnutí. Pokud sňatek a manželství považujeme za něco posvátného, zaslouží si každá jeho součást pozornost ještě před vstupem do něj. A sex, milování, plození dětí, nazvěme si to každý, jak chceme, tou součástí jistě je.
Takže stejně jako jsi na táboře pokukoval, jak Míša vaří a Míša pokukovala, jestli máš rád děti, stejně tak je pro některé důležité „pokukovat“, jak mu partner/ka vyhovuje v této oblasti:)
A myslím, že to jedině přispívá k úbytku těch zmíněných nešťastných a rozvedených manželství.
Přesto všechno, ano, některým může vyhovovat „tvoje Boží“ možnost a ani ti si rozhodně nezaslouží odsouzení, nýbrž gratulace a přání všeho dobrého:)
Hodně štěstí Honzo!
šárka
Milý Honzo, jsem tvoje starší sestra v Kristu. Ačkoliv uznávám Boží moudrost a vím, že to s námi myslí dobře, vidím, jak je pro lidi těžké Boha poslechnout. Nevěřící prostě sexuálně žijí před manželstvím a nevidí v tom nic zlého, pokud nejsou promiskuitní. Ale křesťané podle mě dělají větší chybu. Kdo nevěří, pro něj Bůh není, koho by tedy poslouchal? Kdo věří, zachovává Boží pravidla a snaží se o to tak vehementně, že dnes jedinou motivací vstupu do manželství – aspoň u těch mladých – je legalizace sexu. Jak sám píšeš, dodržení pravidel jim stejně štěstí nezajistí. A nerespektovat sociální důsledky vstupu do manželství, to není moudré! Můžete se modlit jak chcete, Bůh vás za ručičku nepovede, od toho nám dal svobodnou vůli. Promiň. Žehnám novomanželům Míše a Honzovi Šťastných.